Historie

Centrum CERIT-SC vzniklo transformací Superpočítačového centra Brno (SCB). Je součástí Ústavu výpočetní techniky (ÚVT) Masarykovy univerzity (MU).

Superpočítačové období

Z této doby si SCB odnáší svůj název.

SCB bylo založeno v roce 1994. Počáteční fáze byla financována, spolu s dalšími centry, projektem Fondu rozvoje vysokých škol. V této etapě byl pořízen superpočítač SGI Power Challenge L s šesti procesory R8000 o teoretickém výkonu 6x 300 MFLOPS (v té době při frekvenci méně než 200MHz úctyhodném) nejvýkonějším počítačem v akademické sféře v ČR.

V roce 1996 byl tento počítač nahrazen systémem Power Challenge XL s 12 procesory R10000, které překonávaly základní nevýhodu R8000 – nevyrovnaný výkon operací v plovoucí řádové čárce a celočíselných operací. Tento systém se opět stal nejvýkonějším počítačem v akademické sféře ČR a dostal by se i do hodnocení TOP500 (500 nejvýkonějších počítačů na světě)

V letech 1998 a 1999 byly výpočetní kapacity SCB významně rozšířeny o počítače SGI Origin 2000 s 32 procesory R10000 a SGI Onyx2 s 8 R10000 a špičkovým grafickým subsystémem RealityEngine2. Ve své době byl tento systém tak výkonný, že jeho kompletní dodávka byla vázána až na vstup ČR do NATO.

V roce 1999 byla také v SCB instalována první větší pásková knihovna X200 o kapacitě 12 TB.

Systém Origin 2000 představoval výkonnostní vrchol superpočítačů na MU (i v ČR). Po roce 1999 přestaly být vypisovány programy podpory infrastruktury a v rámci ČR tak v podstatě vyschl pramen významných investic do superpočítačů. Jedinou výjimkou byl program INFRA3, v jehož rámci byl sice v roce 2004 přijat projekt Národního superpočítačového centra, ten však nebyl z administrativních důvodů nakonec realizován. Začátek 21. století doprovází v České republi spíše orientace na clustery, tvořené v podstatě standardními servery s procesory Intel nebo AMD.

Clusterové období

Počínaje rokem 2000 začaly být procesory Intel významným konkrurentem procesorům MIPS, zejména ve váženém kritériu cena/výkon. Dostupné systémy s procesory Intel ale byly v této době prakticky výhradně jednoprocesorové. Společně s vyhodnocením uživatelských aplikací, kde v dané době bylo využití paralelních systémů sporadické, vedlo ke změně orientace centra na clusterové systémy založené na procesorech Intel.

První cluster 16 uzlů postavených na procesorech PIII byl pořízen v roce 2000. Z pragmatických důvodů bylo pořízení clusterů financováno z prostředků výzkumného záměru "Vysokorychlostní síť národního výzkumu" sdružení CESNET.

Cluster byl dále rozšířen v letech 2001 a 2003 (procesory P4).

V letech 2002 a 2003 jsme zprovoznili experimentální instalace výpočetních uzlů na procesorech Intel Itanium a IBM Power4. Pro nedostatečný zájem uživatelů jsme však tyto architektury nebyly nadále ve větší míře v centru použity.

Od roku 2004 centrum SCB spravuje clustery pořízené z prostředků Národního centra výzkumu biomolekul (NCBR) MU.

V roce 2005 byla v SCB z prostředků CESNETu instalována pásková knihovna NEO8000 o kapacitě 400 TB, která je v provozu dosud.

V roce 2006 byly pořízeny první víceprocesorové servery na procesorech AMD Opteron, které představují do jisté míry návrat k architektuře SMP. Finannčí prostředky na ně poskytola Masarykova univerzita a výzkumný záměr "Rozsáhlé paralelní a distribuované systémy".

MetaCentrum a období gridové

SCB přišlo v roce 1996 s konceptem MetaCentra, propojení výkonných výpočetních systémů prostřednictvím počítačové sítě. Další realizaci tohoto konceptu a vytvořenou distribuovanou infrastrukturu SCB v roce 1998 převedlo na sdružení CESNET, se kterým trvale úzce spolupracuje.

Pracovníci SCB se od roku 2000, pod hlavičkou sdružení CESNET, významně podíleli na řešení projektů EU DataGrid, série projektů EGEE I–III, EUAsiaGrid a v současné době jsou zapojeni do řešení projektů EMI (vývoj middleware), EGI InSPIRE (provoz a rozvoj celoevropského gridu) a CHAIN (celosvě+tová kooperace na vytvoření gridové infrastruktury). Tato práce svým způsobem vyvrcholila v definici dlouhodobě udržitelné infrastruktury evropského gridu (náplň projektu EGI Design Study, jehož kooridnátorem bylo sdružení CESNET a hlavním řešitelem byl prof. Luděk Matyska, ředitel centra CERIT-SC) a přípravě projektu EGI-InSPIRE. SCB samo bylo zapojeno do EU projektů GridLab a zejména sítě excelence CoreGRID.

Původní koncept MetaCentra se tak postupem času, v úzké součinnosti se SCB, přetransformoval do zárodku národní gridové infrastruktury, koordinované sdružením CESNET.

CERIT-SC

Historie

Superpočítačové období

Clusterové období

MetaCentrum a období gridové

Časový diagram pořízení hardware a projektů

Popularizační články o SCB